Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Patří NATO nutně do šrotu?

21. 10. 2014 12:05:25
Dny Severoatlantické alinace stále nejsou sečteny, přestože někdejší protipól zmizel v temnotě dějin. Jaké má opodstatnění ten virtuální vojenský stát, co sleduje a kdo mu velí? Zamyšlení o roli Severoatlantické aliance v současnosti. Řeší snad studenou válku? Koho vlastně chrání? Co všechno zvládne v budoucnu?

Druhá světová válka skončila nešťastně rozdělením Evropy do sfér vlivu. Vítězná aliance se rychle rozpadla a její členové se rozdělili na dva tábory. Jejich stále nesmiřitelnější stanoviska k nastolení společenského řádu na svém území přivedla nejen Evropu ke stupňujícímu se napětí, které politikové nazvali >studenou válkou<. Je tedy celkem logické, že prvním krokem k řešení, či spíše pokusu o sanaci tohoto stavu, bylo ustavení Severoatlantické aliance v dubnu1949.

Expanze Sovětského svazu zachvátila i státy, které měly již za sebou období demokratického vývoje. Nadvláda komunistické ideologie v tomto prostoru nenechala vývoj plynout ve svůj neprospěch a militantní jestřábi odpověděli v květnu1955 založením Varšavské smlouvy.
Není cílem tu pitvat další historii studené války, vrcholící na začátku šedesátých let málem jaderným konfliktem. Jen se zmiňme o vnějších projevech obou vojenských seskupení. Zdokonalování stávajících a vývoj nových zbraňových systémů se prezentovaly společnými cvičeními spojeneckých vojsk na území příslušné aliance. Navenek se prezentovaly v ozbrojených konfliktech podporou příslušně ideologických partnerů v daném konfliktu. Indočína, Korea a podobně. Postupme ale k současnosti.
Osmdesátá léta uplynulého století přinesla rozpad komunistického impéria a tím de facto "odpaření" studené války. S poněkud komickými výsledky například v Afghánistánu.
Už v letech studené války bylo možné vystopovat zárodky "tak trochu jiných" konfliktů. Ne vždy totiž ideologové obou stran vsadili na ty správné frakce, které měly zaručit příslušný vývoj v zemích zbavených kolonialismu. Korupce, hra na obě strany, nespolehlivost, touha po zbohatnutí za každou cenu, to vždy rozdělovalo společnost příslušného státu. Diktátorské režimy bohužel přežívají dodnes.
Zdánlivou výhodou takové diktatury je potlačování určité skupiny lidských práv tak, aby etnické aspekty byly maximálně utlumeny. Za příklad může sloužit Jugoslávie, kdysi jediná relativně demokratická struktura, která kdy vznikla v balkánském prostoru. Bohužel se ukazuje, že čím déle se etnická nesnášenlivost potlačuje silou, tím více a rychleji eskaluje v revolučních momentech osvobození. Vidíme to dnes i na prostoru Ukrajiny.

Vraťme se k rozpadu komunistického impéria. Tak nějak automaticky s ním zanikla v roce 1991 Varšavská smlouva. Dalo by se očekávat, a komunističtí ideologové to také mnohdy požadují, že zanikne i NATO. Proč má nadále přežívat pakt, jehož protivník zmizel v prachu dějin? Proč nadále vysává finanční krev svým nebohým členům? Nebo snad má reálného protivníka? Jistě, je tu ještě ANZUS, SEATO, kontrolované ovšem podobně jako NATO.

Je tu ale také Evropa. Většina členských zemí NATO odtud pochází. A většina konfliktů v posledních desetiletích se na tomto kontinentu odehrává mimo území členů. Trochu schizofrenicky řeší Evropa tyto války. Nastojte s využitím vojska Severoatlantické aliance. Dovedně maskováno různými mírovými misemi KFOR, UNPROFOR apod. Jeden známý politik dokonce přišel s kouzelným zaříkávadlem "humanitárního bombardování". Jde o latentní konflikty, které nemají přímé vojenské řešení. Co si s nimi Evropa počne, sledována zblízka mocnou Ruskou říší?
Evropa trpí absencí vlastních akčních ozbrojených sil v procesu OBSE. Ekonomicky se Evropa integruje. Má tu nastoupit i integrace vojenská? Co by tomu řekla Severní Amerika, kdyby se síly NATO přeměnily v evropské? Asi úvaha mimo mísu.

Je reálné vzdorovat nábožensko-ideologickým fundamentalistům, nerespektujícím žádná válečná a většinu společenských pravidel? To není reálné ani s použitím sofistikovaných zbraňových systémů. Je to otázka infiltrace, zpravodajských prostředků.
Vývoz demokracie se evidentně nedaří nikde na světě. Každý si totiž demokracii vykládá podle svého. Po nepříliš úspěšné pacifikaci balkánského konfliktu vystupují další problémy na evropském pomezí.

Současná role role NATO spočívá především v účinné koordinaci ozbrojených sil partnerů. A to je nákladná věc. Budoucí roli lze spatřovat ve vytvoření jistého virtuálního nadnárodního státu, řízeného analytickými útvary, zkrátka jinými pravidly než například demokratickými volbami. Také bez případné účasti USA si nelze představit rostoucí automatizaci armády a velení takových sil.
Dá se očekávat, že bude nutné přehodnotit strategii. Zůstat pasívním obranným společenstvím se dlouhodobě nemusí vyplatit. Vznik něčeho jako politického poradního výboru (známého z té zaniklé koalice) bude nutný. A pokud se Evropa nerozhoupe k vybudování vlastních sil, schopných jednat i proti "neviditelnému" nepříteli, zůstane NATO jediným prostředkem řešení krizí.

Autor: Miloš Broulík | úterý 21.10.2014 12:05 | karma článku: 7.97 | přečteno: 581x

Další články blogera

Miloš Broulík

Pistolníci z ČSSD a hra o bezpečnost

Je fajn mít zbraň, se kterou si rozumím. Střílet přesně kam mířím. Okamžitě odpovědět, když jdou po mně. Zneškodnit vetřelce, nečekaně vpadnuvšího. Postavit se komukoliv, kdo ohrožuje moji rodinu. Přidat se k přátelům na obranu.

28.3.2017 v 23:58 | Karma článku: 6.26 | Přečteno: 479 | Diskuse

Miloš Broulík

Prezidentem ve Vidlákově

Prezidentská volba v naší kotlině se před nedávnem stala veřejnou záležitostí. Občané mohou sami rozhodnout, kdo bude sedět na "Hradě". Ale jsou to opravdu občané, kdo by to v "zemi Švejka" měli dělat?

14.2.2017 v 13:15 | Karma článku: 29.29 | Přečteno: 7247 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radomír Stárek

Výměna vedení nebo rekonstrukce energetické sítě a omezení vlastnických práv

Máte na Vašem pozemku vedení elektřiny, plynu, vody apod. již několik desetiletí a nikdy jste nedostali žádnou náhradu? Teď svitla naděje majitelům pozemků - obcím i občanům.

20.11.2017 v 19:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 1 | Diskuse

Karel Trčálek

A kdy se ultrakatolíci omluví prof. Halíkovi?

Vážený bloger pan Kavka se ptá, kdy se prof. Halík omluví kardinálu Dukovi. Ale když po nějaké osobě chceme omluvu, mohli bychom se jí taky omluvit za to, co jsme na ni nakydali, a nenakydali jsme toho na ni zrovna málo, že

20.11.2017 v 19:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 60 | Diskuse

Martin Faltýn

Partajní hrátky

Jistě řada z vás zná britský sitcom Jistě, pane ministře i pokračování Jistě, pane premiére. Je neuvěřitelně nadčasový. I vzhledem k tomu, co nám předvádějí poslanci při svém prvním zasedání.

20.11.2017 v 18:04 | Karma článku: 12.56 | Přečteno: 190 | Diskuse

Pavel Nitka

Všichni chtějí dobro, jen si ho každý představuje jinak

Přiznávám, jsem občas masochista. Občas si prostě vědomě způsobuji utrpení a nevadí mi to. Dokonce si to i užívám. Třeba zrovna dnes. Dobrovolně sleduji ustavující schůzi PS PČR...

20.11.2017 v 16:11 | Karma článku: 25.88 | Přečteno: 646 | Diskuse

Michal Dokoupil

Já, versus šílený čínský otec

Rodinné vztahy a jejich pravidla jsou v Číně, jak je asi většině známo, poněkud komplikovanější než v Evropě. Já se o tom mohl přesvědčit na vlastní kůži.

20.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 17.50 | Přečteno: 538 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1641
Hledání spravedlivého společenského řádu pokračuje. Zamysleme se nad směřováním naší země a vztahu k jiným společenstvím.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.