Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prezidentem ve Vidlákově

14. 02. 2017 13:15:36
Prezidentská volba v naší kotlině se před nedávnem stala veřejnou záležitostí. Občané mohou sami rozhodnout, kdo bude sedět na "Hradě". Ale jsou to opravdu občané, kdo by to v "zemi Švejka" měli dělat?

Nedávno se mi poštestilo v Pardubicích navštívit besedu s kandidátem na prezidenta Michalem Horáčkem. Pozvánka na setkání s neziskovými organizacemi v Evropském domě 6. února 2017 mi přišla dostatečně včas mailem s požadavkem, abych se včas zaregistroval. O setkání v sále známého hostince U Kosteleckých v Černé za Bory ve stejný den jen o pár hodin dříve jsem se dozvěděl od známých víceméně náhodou. Nebývám dochvilný, ale dal jsem si v tomto případě záležet na tom, abych byl na místě včas a mohl sledovat dění od začátku. Nutno poznamenat, že setkání v hospodě nepředcházela žádná kampaň a měl jsem trochu obavu, abych získal výhodnou pozici na sále. To se ukázalo jako zbytečné. Ale zároveň to bylo pro mne inspirací napsat tento článek.

Nemívám čas ani chuť sledovat každé hnutí politiků ucházejících se o parlamentní křesla, ale v případě prezidentské kampaně jde o jiný formát. Kdy se člověku poštěstí, že kandidát přijede za voličem téměř až "do domu". Sál u Kosteleckých je určitě kapacitně příznivější, než ten v Evropském domě.

Přiblížila se šestnáctá hodina, začátek setkání. Zájemců v tu dobu seděla v sále jen hrstka. Z několika řad připravených stolů byla využita jen jedna. Někteří "štamgasti" si přesedli jen z lokálu ke stolkům hned za vchodem do sálu. Atmosféra díky tomu vyzněla jako spíše komorní.

Prezidentský kandidát byl dochvilný, debata mohla začít přesně. Pan Horáček se představil, kvitoval přímou volbu, a v kostce sdělil, co ho vede ke kandidatuře. Dal pak prostor k dotazům. V tu chvíli zavládlo napjaté ticho. Čekal bych, že se zvedne les rukou, ale nic takového se nestalo.

Osobně jsem měl připravených několik otázek. Kandidáta znám a sleduji ho již řadu let, je známou osobou minimálně od sametové revoluce. Nepotřebuji tedy znát obecný životopis, o to více mne zajímají budoucí postoje kandidáta v prezidentském úřadu, zdali se zachová podle mých představ a bude představovat vlastnosti, které považuji za morální a všeobecně očekávané. Mohu si pak v případě kandidátova usednutí na Hradě libovat, nebo si rvát vlasy, jak se zachoval v "ostrém nasazení". Což je ovšem dosti bláhové, nicméně poučné pro další podobné volby, kterých se snad ještě budu moci zúčastnit.

Tichem projel první dotaz. Ani po jeho zodpovězení kandidátem nebyl les rukou nahoře, takže jsem se dostal k prvnímu svému dotazu. "Pane Horáčku, předchází vás pověst gamblera, jste připraven se s tím vyrovnat pod tlakem veřejnosti?" To nemohlo jistě kandidáta rozhodit, dá se očekávat, že takovou otázku dostává na každém mítinku. V panu Horáčkovi se ozvala politická struna, když bravurně zakormidloval odpověď na obecně již známé téma sázkových závisláků, dostatečně propírané ve sdělovacích prostředcích.

Už mělo dojít na další dotaz, když se ve dveřích objevil hromotluk a bez vyzvání žoviálně oslovil kandidáta. Zjevně nebyli domluveni, Michal byl zlomek sekundy zaskočen, ale odpověděl bez zaváhání. Na pár minut se beseda stala dialogem těchto dvou, ovšem otázky "mimo mísu" zjevně znepokojily i zbytek přítomných. Naštěstí onen tazatel s rozloučením ve smyslu "tak ať se daří, Michale, mám tě rád", opustil sál. Neznámo, zdali to byl rozverný majitel hospody, nebo rozveselený štamgast.

Uplynulo již pár desítek minut, když se do sálu vloudil další host a usadil se u prázdného sousedního stolu. Bylo znát, že má důležitý dotaz, proto brzy dostal slovo: "pane Horáčku, je o vás známo, že jste byl gamblerem, co vy na to?". Lehké zašumění obecenstva přerušila Horáčkova odpověď. Klidně v kostce zopakoval, co jsme již slyšeli. Trpělivý kandidát. Pošeptal jsem tazateli, že tento dotaz se tu již řešil, což ovšem sám již seznal. Jen mne mrzelo těch pár minut, během nichž bych rád slyšel něco nového.

Následoval další dotaz: "jen tak pro odlehčení, pane Horáčku, co teď vaše texty?". Vskutku dotaz hodný prezidentské kampaně. Samozřejmě pan Horáček v pohodě odpověděl, atmosféru besedy to osvěžilo, jen sám jsem skřípal zuby, že se asi na další můj dotaz nedostane, když ho dosud nikdo nepoložil.

Další dotaz zazněl zprostřed stolu: "a co si myslíte o inkluzi?". Pak se z okolí tazatelky ozvaly další hlasy ve smyslu: "ohodnocení učitelů není doceněno, proč odcházejí ze školství, co by šlo s tím dělat...?". Jistě vážná společenská témata, ale spíš na diskuzi s kandidátem na ministra školství. Možný čas, vyhrazený besedě, se nachýlil a já stále nedostal odpověď na další své otázky, které mi vězely v hlavě. Třeba zdali by se kandidát dokázal zeptat pana Putina z očí do očí, jak to myslel s Krymem, nebo paní Merkelové co bude dělat s tolika utečenci, nedej bůh chtít naši podporu.

Prázdný sál svědčil spíše o nezájmu spravovat věci veřejné samotnými občany, než o (ne-)oblíbenosti kandidáta na prezidenta. Je to stejné jako účast v referendu, po kterém veřejnost, namnoze představovaná hospodskými mudrlanty, volá. Obojí mi připadá s odstupem času nesmyslné. Skoro stoprocentní účasti ve volbách, a referendum není nic jiného, které dosahovali komunisté, nejsme schopni dosáhnout ani vzdáleně. Víme sice, za jakých okolností toho „soudruzi“ dosahovali, ale dnešní přepychová možnost se zúčastnit veřejného dění vidláky nějak neoslovuje. Nabízí se úvaha, zdali není přece jen lepší, když o důležitých věcech rozhodují ti, kteří je sledují a trochu jim rozumí. Volební systém primárek, jaký vídáme v zemích vzdálených, by tuto společnost možná osvobodil. To ovšem neznamená, že bychom nedali hlas zase nějakému Vůdci, který umí všechno vyřešit a rychle.

Autor: Miloš Broulík | úterý 14.2.2017 13:15 | karma článku: 29.29 | přečteno: 7236x

Další články blogera

Miloš Broulík

Pistolníci z ČSSD a hra o bezpečnost

Je fajn mít zbraň, se kterou si rozumím. Střílet přesně kam mířím. Okamžitě odpovědět, když jdou po mně. Zneškodnit vetřelce, nečekaně vpadnuvšího. Postavit se komukoliv, kdo ohrožuje moji rodinu. Přidat se k přátelům na obranu.

28.3.2017 v 23:58 | Karma článku: 6.26 | Přečteno: 471 | Diskuse

Miloš Broulík

Patří NATO nutně do šrotu?

Dny Severoatlantické alinace stále nejsou sečteny, přestože někdejší protipól zmizel v temnotě dějin. Jaké má opodstatnění ten virtuální vojenský stát, co sleduje a kdo mu velí? Zamyšlení o roli Severoatlantické aliance v současnosti. Řeší snad studenou válku? Koho vlastně chrání? Co všechno zvládne v budoucnu?

21.10.2014 v 12:05 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 581 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Beata Krusic

Ferda, Freddie - aneb "jiní" kluci.....

"Děti, zejtra přijede Ferda z Budějc............". Tahle babiččina věta pro mě v dětství znamenala, že zas bude pěkná mela. Tehdy sranda a trochu podivný vnitřní otázky. Později jen velká solidarita, pochopení a láska.

29.6.2017 v 13:49 | Karma článku: 10.63 | Přečteno: 334 | Diskuse

Adam Mikulášek

Proč antibabišovská komedie nefunguje

Dnes jsem se dočtl, kterak „šumanovci“ vypustili další nahrávku, tentokrát o Babišově kritice Havla a „pravdolásky“. Nic lepšího si Babiš a jeho hnutí ani nemůže přát.

29.6.2017 v 13:17 | Karma článku: 34.25 | Přečteno: 1387 | Diskuse

Vladislav Svoboda

Odcházení a přicházení Jiřího Paroubka

Před několika dny odešel Jiří Paroubek z živého vysílání Českého rozhlasu Plus. Nelíbili se mu otázky týkající se jeho návratu do ČSSD. Zvedl se ze židle se slovy: "Takže na shledanou, pane redaktore." Nebyl to jeho první odchod.

29.6.2017 v 12:00 | Karma článku: 22.24 | Přečteno: 520 | Diskuse

Jan Hink

Několik vět 2017 - nejlíp víme, jak opět pohřbít naděje

Mezi autory nové verze "Několika vět" a jejich podporovateli, vidím kromě umělců, z nichž někteří přemluvili bábu s dědkem, aby podpořili zmrazení svých důchodů, jen samé bývalé politiky a celebrity. Máme opět zvonit klíčema?

29.6.2017 v 10:17 | Karma článku: 36.92 | Přečteno: 1395 | Diskuse

Alena Křehotová

Je na mne spousta složek. Žádná není tzv. KOMPRO

Spousta složek je na každého. Jsme v registru správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, tím i ve složkách všech doktorů, které navštěvujeme; v registru plátců DPH, nebo aspoň plátců odpadu; prostě kdečeho.

29.6.2017 v 10:16 | Karma článku: 6.70 | Přečteno: 213 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1638
Hledání spravedlivého společenského řádu pokračuje. Zamysleme se nad směřováním naší země a vztahu k jiným společenstvím.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.