Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Patří NATO nutně do šrotu?

21. 10. 2014 12:05:25
Dny Severoatlantické alinace stále nejsou sečteny, přestože někdejší protipól zmizel v temnotě dějin. Jaké má opodstatnění ten virtuální vojenský stát, co sleduje a kdo mu velí? Zamyšlení o roli Severoatlantické aliance v současnosti. Řeší snad studenou válku? Koho vlastně chrání? Co všechno zvládne v budoucnu?

Druhá světová válka skončila nešťastně rozdělením Evropy do sfér vlivu. Vítězná aliance se rychle rozpadla a její členové se rozdělili na dva tábory. Jejich stále nesmiřitelnější stanoviska k nastolení společenského řádu na svém území přivedla nejen Evropu ke stupňujícímu se napětí, které politikové nazvali >studenou válkou<. Je tedy celkem logické, že prvním krokem k řešení, či spíše pokusu o sanaci tohoto stavu, bylo ustavení Severoatlantické aliance v dubnu1949.

Expanze Sovětského svazu zachvátila i státy, které měly již za sebou období demokratického vývoje. Nadvláda komunistické ideologie v tomto prostoru nenechala vývoj plynout ve svůj neprospěch a militantní jestřábi odpověděli v květnu1955 založením Varšavské smlouvy.
Není cílem tu pitvat další historii studené války, vrcholící na začátku šedesátých let málem jaderným konfliktem. Jen se zmiňme o vnějších projevech obou vojenských seskupení. Zdokonalování stávajících a vývoj nových zbraňových systémů se prezentovaly společnými cvičeními spojeneckých vojsk na území příslušné aliance. Navenek se prezentovaly v ozbrojených konfliktech podporou příslušně ideologických partnerů v daném konfliktu. Indočína, Korea a podobně. Postupme ale k současnosti.
Osmdesátá léta uplynulého století přinesla rozpad komunistického impéria a tím de facto "odpaření" studené války. S poněkud komickými výsledky například v Afghánistánu.
Už v letech studené války bylo možné vystopovat zárodky "tak trochu jiných" konfliktů. Ne vždy totiž ideologové obou stran vsadili na ty správné frakce, které měly zaručit příslušný vývoj v zemích zbavených kolonialismu. Korupce, hra na obě strany, nespolehlivost, touha po zbohatnutí za každou cenu, to vždy rozdělovalo společnost příslušného státu. Diktátorské režimy bohužel přežívají dodnes.
Zdánlivou výhodou takové diktatury je potlačování určité skupiny lidských práv tak, aby etnické aspekty byly maximálně utlumeny. Za příklad může sloužit Jugoslávie, kdysi jediná relativně demokratická struktura, která kdy vznikla v balkánském prostoru. Bohužel se ukazuje, že čím déle se etnická nesnášenlivost potlačuje silou, tím více a rychleji eskaluje v revolučních momentech osvobození. Vidíme to dnes i na prostoru Ukrajiny.

Vraťme se k rozpadu komunistického impéria. Tak nějak automaticky s ním zanikla v roce 1991 Varšavská smlouva. Dalo by se očekávat, a komunističtí ideologové to také mnohdy požadují, že zanikne i NATO. Proč má nadále přežívat pakt, jehož protivník zmizel v prachu dějin? Proč nadále vysává finanční krev svým nebohým členům? Nebo snad má reálného protivníka? Jistě, je tu ještě ANZUS, SEATO, kontrolované ovšem podobně jako NATO.

Je tu ale také Evropa. Většina členských zemí NATO odtud pochází. A většina konfliktů v posledních desetiletích se na tomto kontinentu odehrává mimo území členů. Trochu schizofrenicky řeší Evropa tyto války. Nastojte s využitím vojska Severoatlantické aliance. Dovedně maskováno různými mírovými misemi KFOR, UNPROFOR apod. Jeden známý politik dokonce přišel s kouzelným zaříkávadlem "humanitárního bombardování". Jde o latentní konflikty, které nemají přímé vojenské řešení. Co si s nimi Evropa počne, sledována zblízka mocnou Ruskou říší?
Evropa trpí absencí vlastních akčních ozbrojených sil v procesu OBSE. Ekonomicky se Evropa integruje. Má tu nastoupit i integrace vojenská? Co by tomu řekla Severní Amerika, kdyby se síly NATO přeměnily v evropské? Asi úvaha mimo mísu.

Je reálné vzdorovat nábožensko-ideologickým fundamentalistům, nerespektujícím žádná válečná a většinu společenských pravidel? To není reálné ani s použitím sofistikovaných zbraňových systémů. Je to otázka infiltrace, zpravodajských prostředků.
Vývoz demokracie se evidentně nedaří nikde na světě. Každý si totiž demokracii vykládá podle svého. Po nepříliš úspěšné pacifikaci balkánského konfliktu vystupují další problémy na evropském pomezí.

Současná role role NATO spočívá především v účinné koordinaci ozbrojených sil partnerů. A to je nákladná věc. Budoucí roli lze spatřovat ve vytvoření jistého virtuálního nadnárodního státu, řízeného analytickými útvary, zkrátka jinými pravidly než například demokratickými volbami. Také bez případné účasti USA si nelze představit rostoucí automatizaci armády a velení takových sil.
Dá se očekávat, že bude nutné přehodnotit strategii. Zůstat pasívním obranným společenstvím se dlouhodobě nemusí vyplatit. Vznik něčeho jako politického poradního výboru (známého z té zaniklé koalice) bude nutný. A pokud se Evropa nerozhoupe k vybudování vlastních sil, schopných jednat i proti "neviditelnému" nepříteli, zůstane NATO jediným prostředkem řešení krizí.

Autor: Miloš Broulík | úterý 21.10.2014 12:05 | karma článku: 7.97 | přečteno: 581x

Další články blogera

Miloš Broulík

Pistolníci z ČSSD a hra o bezpečnost

Je fajn mít zbraň, se kterou si rozumím. Střílet přesně kam mířím. Okamžitě odpovědět, když jdou po mně. Zneškodnit vetřelce, nečekaně vpadnuvšího. Postavit se komukoliv, kdo ohrožuje moji rodinu. Přidat se k přátelům na obranu.

28.3.2017 v 23:58 | Karma článku: 6.26 | Přečteno: 472 | Diskuse

Miloš Broulík

Prezidentem ve Vidlákově

Prezidentská volba v naší kotlině se před nedávnem stala veřejnou záležitostí. Občané mohou sami rozhodnout, kdo bude sedět na "Hradě". Ale jsou to opravdu občané, kdo by to v "zemi Švejka" měli dělat?

14.2.2017 v 13:15 | Karma článku: 29.29 | Přečteno: 7239 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Vraždit kvůli bezpečnostním rámům?

Když se dočtete ve zprávách, že nějaký mladý Palestinec byl schopen vraždit kvůli takové maličkosti, jako je instalace bezpečnostního zařízení, napadne vás, že ti arabové jsou fakt blázni.

24.7.2017 v 16:10 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Renata Pospiechová

Letní vzpomínání - Bulharsko

Máme léto. Čas odpočinku, cest a radosti. Mnozí cestují tam i onde, letecky, autem i jinak. Rodiče s dětmi většinou jedou k moři. My dříve na dovolenou s rodiči nejezdili. Maximálně na pár výletů do okolí.

24.7.2017 v 15:15 | Karma článku: 6.22 | Přečteno: 136 | Diskuse

Petr Omelka

Proč chcete, abych byl rasista?

Nezajímá mne barva, vyznání nebo národnost, zajímá mne, jak se člověk chová. A přísahám, že jsem nikdy neházel lidi do jednoho pytle. Proč mne tedy někteří nutí, abych to dělal?

24.7.2017 v 10:13 | Karma článku: 39.59 | Přečteno: 1570 | Diskuse

Karel Trčálek

Tour de France je Tour de Nuda

Právě skončivší Tour de France je, řekl bych, celkem, věrným obrazem dnešní doby. Přes veškerou nucenou bombastičnost a la reportáže T. Macka z idnes.cz, to byla jedna velká nuda

24.7.2017 v 8:17 | Karma článku: 16.65 | Přečteno: 595 | Diskuse

Libuse Palkova

Každý brání to svoje

Člověk mnohé pochopí, až když to pozná na vlastní kůži, anebo, pokud si zkusí určité situace vztáhnout sám na sebe, představit si, jak by bylo jemu. kdyby byl na místě jiného. Pak možná vidí věci jinak. Bez špetky empatie to nejde

24.7.2017 v 7:44 | Karma článku: 7.61 | Přečteno: 265 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1639
Hledání spravedlivého společenského řádu pokračuje. Zamysleme se nad směřováním naší země a vztahu k jiným společenstvím.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.